Deník Bridget Železné

Tušíte, kolik swingů jste minulej trénink udělali? Jakej byl váš rekord na pozved v roce 2018 nebo kolik kg železa máte nazvedáno za posledních 6 tejdnů? Pokud máte svůj tréninkovej deníček, swingujete a před třema rokama jste jeli pozvedy, pravděpodobně znáte odpověď na každou z otázek. Vy, co netáháte železo, začněte. No a vás, co železo taháte, ale deníček nevedete se budu snažit ukecat k tomu si ho začít psát.

Deník Bridget Železné
Co se od Mondry dozvíte?
Proč si psát tréninkovej deníček?
Co si do něj všechno psát?
Mark Darcey nebo Daniel Cleaver?!

Tréninkovej deník. Věc, kterou chceme po našich studentech hned po jejich úvodní lekci. Stačí prachobyčejnej sešit a tužka, říkávám. Většina si „setík“ další hodinu opravdu přinese a já jim tam napíšu jejich první program. No a tomu zbytku to připomínám už půl roku. Není se čemu divit, že právě od nich přichází otázky typu „…a do kolika se jedou ty swingy?“ nebo „…a kolik mám přidat?“. Odpovědi přesně na tyhle typy otázek by jim totiž deníček s programem dal. Co by měl deníček obsahovat? Program s jasně určenejma proměnnejma, začátkem a koncem (optional) a vaše odatovaný zápisy jednotlivých tréninků.

Ještě bych na začátku rád zdůraznil, že je fakt úplně putna, co pro svůj deníček využijete. Nejvíc impressed jsem byl asi z deníčku, psanýho do návodu od toustovače. Stejně tak je buřt, jak moc škrábete a jak si ten danej den zapisujete. Pokud tam máte to, co máte mít a přečtete to po sobě, jste v cajku.

Žádnou raketovou vědu v tom nehledejte. Berte deníček převážně jako věc, která vám, případně vašemu koučovi, má zpříjemnit život a ne ho komplikovat. Zkusím vás tady ukecat několika důvodama a dát pár rad tipů a triků, jak váš deníček vytunit na novej level.

1) CO JE PSÁNO, TO JE DÁNO

To platí jak o programu, tak o vašem zápisu. Do zápisu pište opravdu jen věci, který jste odcvičili. Ne že si ho nadepíšete dopředu a ne, že budete lhát sami sobě počtama opakování nebo vahou. Teď vám řeknu jednu jedinou výhodu toho, když cvičíte sami. Když se přistihnete, že cvičíte něco jinýho, než máte v programu, můžete dát flákanec sami sobě. Jakmile máte trenéra, máte ho z nějakýho důvodu. Věřte mu a neblbněte. Jakmile začnete cvičit něco jinýho, je to flusanec do ksichtu vašemu trenérovi.

2) DENÍČEK JAKO PŘÍPRAVA NA TĚŽKÝ TRÉNINKY

I když píšu, že nechci, abyste si psali zápisy dopředu, můžete zhruba odhadnout, jak těžkej váš příští trénink bude. Díky deníčku to můžete vědět poměrně dost dopředu a podle toho se i zařídit a případně i upravit den. Není nad výraz lidí, který na místě otevřou deník a zjistí, že je čeká nějakej mordor.

3) CO JSTE CVIČILI 8. ÚNORA?

Nevíte, co? Proč byste taky měli, viďte. Jasně, přesný datum je vám asi k prdu, protože historie se neptá, ale tím, že si trackujete progres dokážete sobě nebo koučovi pořádně ulehčit práci. Třeba tím, že budete vědět, že když jste v únoru cvičil zadní dřep s osou a na podzim se k němu budete chtít vrátit, stačí zalistovat a budete vědět, kde zhruba začít a taky vám to dá jasnou metu, kterou budete chtít splnit.

Ona to taky nemusí bejt až taková historie. Velice často se setkávám s tím, že někdo kvůli nemoci nebo dovolený dva týdny vynechá a po návratu po mně vybafne s dotazem „…tak kde mám začít?“ Když má deníček, je to pro mě výhra. Řeknu mu, ať se vrátí v tréninku třeba o týden zpět (podle situace) a je to. Když deníček nemá, dobře mu tak a neřeknu mu nic. Hale těma deníčkama svejm koučům fakt ulehčujete práci.

4) PAPÍR VS. MOBIL

Asi takhle. Pokud cvičíte sami, je to jedno. Je to stejný, jak s diářem. Někomu sedne papír jinýmu kalendář v mobilu. Úplně jiná situace je, pokud máte kouče. Počítám, že úplně nechcete, aby vám kouč lezl do mobilu. Jasně, kouč s něco málo studentama může posílat programy lidem přímo přes mobil, do různejch sharovanejch appek apod. U nás v Kouli by nám z toho mrdlo v kouli.

5) DENÍČEK 2.0

Už jsme si řekli, co by měl obsahovat zápis vašeho tréninku. To, co vám řeknu teď je taková nadstavba. Velice užitečná, která slouží primárně vám a dělá z vás lepšího cvičence. Prvním hackem je zápis RPE. Zkráceně rate of percieved exertion. Hezky česky to, jak vám danej cvik příjde těžkej. Udává se na škále od 1 (lambáda) do 10 (smrt). Není od věci si to ke každýmu cviku poznamenat. Ono se pak už třeba nebudete divit, že se moc nezlepšujete, když mrknete do deníčku a máte už 3 tejdny u všech cviků RPE 15.

Další tip je hodnocení celýho tréninku. Já rád používám smajlíky. Vychechtanej, rovná pusa a nasranej. Standardní asi je mít z deseti tréninků jednoho nasranýho, jednoho vychechtanýho a zbytek neutrál. Když máte deset vychechtaných nebo deset nasranejch za sebou, zase je něco špatně.

Krom smajlíků bych se rozhodně nebál se pochválit. Ve výjimečných případech se může stát, že vás pochválí i váš kouč. Zapište si to a zapište si, za co vás pochválil. Naopak, když vám kouč něco vytkne, udělejte si poznámku. V tomhle případě berte ten deníček spíš jako skripta ke svýmu tréninku, kterejma si můžete listovat a sem tam i narazit na nějakej dobrej hint.

To by bylo asi všechno. Možná jsem ještě na něco zapomněl, ale tohle bude to podstatný. Takže co si z toho vzít? Mějte deník. Jakej, je na vás. Hlavně nějakej. Jestli odmítáte mít deníček i po přečtení tohohle článku bůh s vámi. Peace.