Jak je to s těma cílema a progresem?

Každej z našich studentů od nás tu otázku na první hodině v nějaký podobě dostal: „Co tě k nám přivedlo?“

Jak je to s těma cílema a progresem?
CO SE OD MONDRY DOZVÍTE?
Co přivádí člověka do Koule?
Jakej cíl si stanovit?
A jak poznám, že dělám progres?

„Co tě k nám přivedlo?“

Pokud k nám chodíte, zkuste sami zavzpomínat, jaká byla vaše odpověď. Popravdě. Kloudný odpovědi se nám koučům dostane jen od zkušenějších borců. Nováčci jsou v tu chvíli na první hodině vždycky celý vystreslý, dostat z nich něco super konkrétního je totálně unreal a tak odpověď většinou zní: „Asi se dát tak nějak do kupy no…“

To „do kupy“ ve většině případů znamená nějakou kombinaci ala zesílit, zhubnout a ohnout se alespoň k prstům na noze. Jasný, to umíme. My koučové už tak nějak umíme odhadnout, jak dlouho to tomu konkrétnímu člověku zhruba potrvá, kdy a co pro něj bude těžký, kde bude dobrej, kde ne, apod. Když ten dotyčnej vydrží, do tý kupy se dá a není k tomu potřeba žádná skrytá formule ani maraton motivačních videí. Vlastně stačí jen nevymýšlet kraviny a přijít na trénink. To je celý.

Dostanete od nás program, naučíme vás, co a jak a dokonce vám i řekneme, kam se máte dostat. A tak trénujete, sílíte, ale mimo trénink zatím nemusíte úplně nutně pozorovat žádnou změnu. To se většinou změní přes zimu. Všichni vypadnou na hory, vrátěj se a básněj o tom, jak se jim super lyžovalo, že toho zvládali daleko víc, líp sekali obloučky, snáz brzdili, snáz se rozjeli, apod. Podobně tomu je u lidí, co maj Kouli jako doplněk k nějaký svojí aktivitě. Ti všichni začnou velice rychle pozorovat změny, ať už běhají, dělaj nějakej kolektivní sport, jezděj na skejtu, whatever.

Ok, ale naprostá většina lidí, která k nám chodí trénovat má Kouli jako jedinou pohybovou aktivitu. Jak teda poznat, že se dáváte do kupy a že se opravdu děje něco pozitivního?

1. Mrkněte do deníčku

Tohle udělejte jako první. Fakt. Mrkněte na poslední a první trénink. Tam a zase zpět. Prostě pokud uděláte cvik, kterej jste nezvládli, zvednete víc, víckrát, rychlejc, snáz, ve větším rozsahu pohybu, tak jste na tom líp, než jste byli a to je dobrý.

2. Mrkněte do zrcadla

Pokud jste si dali za cíl shodit nějaký to kilo a rozhodli jste se to podpořit silovym tréninkem (chválím!), první půlrok bych si zakázal stoupat na váhu a chodit na jakýkoliv měření složení těla. Ono to prostě bude lítat nahoru a dolu a je to normální. Jediný, co mi možná příjde v poho je měření obvodů, ale i na to bych se možná vyprdl. Udělejte si fotku každý pondělí v zrcadle a uvidíte. No a jestli vám padnou starý džíny, tak není o čem.

3. Cvičení vás ba

Už tak moc neřešíte, že jdete zejtra zas na ten trénink. Prostě zabalíte věci a berete to jako samozřejmost. Skoro možná uvažujete i o tom, že budete chodit cvičit častějc. To je, vážení, super. My sice furt mektáme o tom, že cvičení není primárně o zábavě, ale pokud vás to baví, tak tím líp protože se z utrpení, který musíte 2x tejdně zkousnout snáz stane součást vašeho životního stylu.

4. Věrozvěst

Ono tohle trošku souvisí s tím předchozím bodem. Spousta lidí z tý vší euforie začne otravovat svoje blízký, ať začnou se sebou taky něco dělat a to je super. Každej další člověk do sekty je vítán.

5. Pohyb už není ble

Po nějaký době se můžete přistihnout, že kejvnete na víkendovej výlet s kámošema nebo začnete uvažovat o tom, že začnete s další pohybovou aktivitou. Pecka. Prostě je ten život o chloupek snazší, když máte na všechno větší šťávu a sebemenší procházka vás neodstaví na zbytek dne.

6. Líp spíte a líp jíte

On ten pohyb je celkem dobrej portál k tomu začít, mít dobrej vztah sám se sebou obecně. Když víte, že vás zejtra čeká těžkej trénink, tak nebudete vysedávat s pivkem do rána na Náplavce (možná jo, ale nedoporučuju). Musíte v první řadě myslet na sebe přece.

Cesta je cíl

Fuj, klišé fuj! Já bych ale jako kouč byl hrozně rád za takovej myšlenkovej switch ve společnosti a sice, aby to tak přesně bylo. Aby se lidi primárně přišli něco naučit, pobavit se o věcech a aby prostě chtěli sami bejt dobrý ve věcech, který se učej. Každým tréninkem bejt o chloupek lepší. Ono to pak s tím progresem a cílema budete mít hrozně jednoduchý. Jasně, občas vás v tréninku vrátíme zpátky, občas do toho vleze život, ale v tom dlouhodobým měřítku lezete po tom žebříku pořád nahoru.

A nezapomeňte. Všem je stejně buřt, jestli máte sixpack, kolik vážíte a kolik a na co zvednete. Hlavní je, jak jste happy sami se sebou. Nicméně je pravda, že véčko, jak kráva u pánů a hezkej zadek u děvčat prostě neni vůbec k zahození.