Tři děti s váma zacvičej. Co když ale chcete cvičit taky sami?

Chcete se dát dokupy po fyzický stránce, jenomže se staráte o rodinu, domácnost, případně k tomu ještě pracujete za peníze? A máte pocit, že na to fakt nemáte v tý přehršli povinností čas? Tak tenhle text je pro vás. Dozvíte se v něm totiž, jak ten čas na trénink někde vyštrachat a taky vám poradí, co byste měli cvičit.
Tři děti s váma zacvičej. Co když ale chcete cvičit taky sami?

No, říká se, že děti jsou jako prdy, každý má rád jen ty svoje :)). A to my zase máme. Jen jsou chvíle, kdy je máme rádi na jiném místě, než se zrovna nacházíme my. Hele jasně, naši potomci jsou celý náš vesmír a vše se točí okolo nich. Jenže pokud se přestaneme starat sami o sebe a veškerou péči a pozornost budeme věnovat jen jim, sobě tím neprospějeme a v důsledku ani svým dětem.

Jenže během starání se o kupu potomků, domácnost a nedej bože ještě práci k tomu, často zapomínáme na starost o naši fyzickou stránku (ano, tady mi jde čistě o tu fyzickou, i když všechno se vším, já vím). Máte pocit, že celý den běháte v předklonu, lezete pod gauč pro zapadlý lego nebo se snažíte míchat omáčku a zároveň vytírat podlahu. Po tomhle kolotoči zhltnete pár suchejch kůrek od chleba, co zbyly po dětech, a vleže na gauči vyčerpaně čumíte do zdi, protože víte, že v noci zas minimálně pětkrát půjdete zvednout upatlanej dudlík nebo ohřívat mlíko. Been there, done that.

Takhle tu energii pro další dny moc efektivně nesbíráte, o shazování nějakejch tukovejch polštářů nebo zbavení se bolesti zad ani nemluvě. A vy to víte, protože čtete naše články, že jo.

Úplně to teď slyším - no ale tak tvl tři děti, dva psi, domácnost, hladovej manža - jak si mám jako najít čas na cvičení? Hele, jde to. Fakt.

Nebo takhle, zeptám se: chcete si s potomkama vyjet na brusle, až jim bude šest? Chcete bejt schopný nést milovanou dcerku na výletě na koni, když už bude unavená? Zahrát si se synem fotbal, až mu bude deset? Zatancovat si s dcerou na tanečních? Bejt schopný a čiperný prarodiče, co blbnou se svejma vnoučatama?

Ano?

Tak hejbněte zadkem a jděte cvičit!

Počkat ale. Ještě nevíte co cvičit a kdy trénovat, přece.

KDY CVIČIT?

Je mi jasný, že ta podlaha se sama nevytře, no ale tak není nutný to dělat obden. Uvařit se dá rovnou na dva dny a manža ohřeje párek se špagetama a bude si čvachtat.

Aktivní matka - aktivní děti

“Hele, co dělá maminka, jak legračně lozí po zemi jako krab! Pojď to taky zkusit. Můžeme třeba takhle převážet tvýho oblíbenýho medvídka!” No, u patnáctiletýho puberťáka tohle nejspíš neprojde, ale starost o něj už vás nejspíš omezovat ve cvičebních aktivitách nebude. 

Takže rada číslo jedna je: zkuste zapojit děcka do cvičení s váma. Těžkej deadlift s maminčinou činkou nejspíš dělat nebudou, ale vždycky jim místo činky můžete dát plyšáka a některý cviky můžou bezpečně cvičit s váma. Třeba zrovna toho kraba, nebo jinej druh lokomocí (to je způsob, jak se dostanete z bodu A do bodu B a nemusí to bejt klasická chůze, spíš jde o různý formy lezení).

Vždyť to je přesně to, o co se malý děti snaží neustále. Vařit s opravdovým nádobím, vrtat s opravdovou vrtačkou (záměrně nepíšu vařit jako maminka a vrtat jako tatínek, dneska se to nenosí už).

No, tahle strategie nemusí vždycky zabrat. To na ně můžete zkusit třeba obrácenou psychologii. Zakažte jim cvičit s vámi :). 

Zapojte děti do svého cvičení pasivně.

Hodně malým dětem bude stačit vás jenom pozorovat, jak cvičíte (nebo děláte cokoli jinýho). Menší děcka můžete využít jako závaží. A teď nemyslím třeba pustit se rovnou do tégéúčka nebo swingu :)). Ale třeba dřepy s potomkem na zádech, lezení po čtyřech s ratolestí na bedrech nebo krabí chůze s prckem v klíně může být zábavná pro vás oba. 

Nebo je povyšte a dejte jim funkci! Co když vám bude hlídat pípák nebo nepípák, nebo počítat opakování v sériích jako velkej kouč?

Tady je ještě na místě upozornit na bezpečnost, žejo. Cviky s vlastní vahou a lokomoce budou safe, ale swingovat malým čiperům nad hlavama není úplně nejlepší nápad.

No a co když máte potomky, se kterejma tohle prostě nejde, a výše zmíněný rady pro zapojení ratolestí do tréninku je vám užitečný jako hadovi noha?

Zkuste trénovat venku. 

Tam se děti zabaví většinou snadno a nechají vám chvilku pro sebe. Třeba si zacvičte na dětskym hřišti. Celkem často jsem si s dětma na hřiště brala jogamatku a aspoň část tréninku jsem si odjela tam.

Domluvte si hlídací služby s kámoškou nebo partnerem. 

Jeden hlídá, druhej cvičí. Jednoduchý jako facka. My jsme doma praktikovali takový služby na střídačku. Jeden cvičí pondělí, středa a pátek, druhej úterý, čtvrtek a sobotu. Nebo si najděte cvičby chtivou kámošku (nebo ji obdarujte členstvím v našem onlajnu) a jedna s kafíčkem a dortíkem hlídá všecky potomky a druhá cvičí a pak se vystřídají.

Cvičte, když potomci spí, nebo jsou zabaveni.

“Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.” 

Ano, znamená to, že si odpustíte svýho odpoledního šlofíka nebo jen vypití teplýho kafe či snědení vlažnýho oběda. Není to ideální, ale…

Vstaňte ještě předtím, než obvykle vstávají vaše děti, nebo cvičte večer, když je uložíte. Tady záleží na tom, která doba vám vyhovuje pro trénink a jestli jste spíš sovy nebo skřivani. Některý děti taky moc pěkně spí přes oběd (s tím já teda moc zkušeností nemám…).

Ty o něco větší pak na dobu tréninku můžete zabavit buď oblíbenou pohádkou, nebo zadáním úkolu na sestavení nějaký nemožný stavby z lega. Bacha na volně se povalující fixy nebo krémy. S těma se sice taky zabaví, ale to pak zabaví vás na ještě delší dobu.

Když máte doma hodně velký neposedy a nic z výše uvedenýho vám nevydrží na odcvičení celýho tréniku, máte ještě jednu možnost.

Rozdělte si trénink na více kratších bloků v průběhu dne.

Ráno si tam hoďte rozcvičku a silovku, přes poledne odjeďte lokomoce a navečer nebo druhý den si dejte mobilitu a protažení. 

undefined